1. díl – úvod

Účelem seriálu Kreativní malování v praxi je dát vám možnost nahlédnout, jak to v našem ateliéru funguje. Často se mě ptáte, jak je možné, že vaše děti dokázaly taková umělecká veledíla samy namalovat, jestli jsem jim náhodou nepomáhala a podobně 🙂 Věřím, že seriál Kreativní malování v praxi vás přesvědčí, že všechny ty skvělé nápady a krásné obrázky jsou dílem pouze a jen vašich dětí, a zároveň pochopíte proč.

Než s vámi budu moci sdílet celou řádku konkrétních příběhů, jak vaše děti v lekcích pracují a co všechno spolu zažíváme, bude určitě užitečné vám na úvod přiblížit systém a obvyklý průběh celé lekce.

Krásná díla, která jsou schopné vaše děti vymyslet, vytvořit a namalovat, totiž nejsou náhoda. Co se za tím tedy skrývá? Tím tajemstvím je cesta. Cesta, kterou vaše děti každou lekci kráčí a díky které se jim v hlavě rodí nápady, které navíc dokážou obdivuhodným způsobem přenášet na papír.

A my se na průběh té cesty teď podíváme trochu zblízka…

Každá naše lekce se skládá z několika fází, které na sebe logicky navazují.

1. Abychom mohli začít pracovat, musíme se sejít, přivítat a vybrat si pracovní místo.

2. Když jsme všichni, následuje přípravná fáze, kdy si každé dítě samo přichystá základní pomůcky, které bude ke své práci potřebovat.

Děti si tím budují návyk samostatnosti, dále že na každou práci je potřeba se připravit a také trénují komunikaci s kamarády – když někdo potřebuje radu, na co zapomněl, nebo pomoc. Zároveň slouží tato fáze ke zklidnění, připravení tvůrčí atmosféry a nálady.

3. Následuje část cesty, která je pro schopnost dětí přicházet s kreativními nápady a vyvolat v sobě tvůrčího ducha velmi důležitá. V tento moment se děti seznamují s tématem lekce. Nejen že je dětem téma oznámeno, do tématu je potřeba se řádně ponořit. Děláme to množstvím různých způsobů. Tak například:

• Řekni, co víš! Víc hlav, víc ví…
• Co? Kdo? Jak? Proč?
• Dramahrátky…aneb naše divadelní chvíle, vcítění se do emoce, do situace a podobně
• Poznej smysly…přivoňme si, ochutnejme, vzbuďme naše smysly

Zde přinášíme odpověď na jednu z vašich nejčastějších otázek: „Jak na to přišel?“, „Jak to dokázala vymyslet?“, „Jak je to napadlo?“ → Je to jednoduché. Díky této fázi se děti vcítí do tématu, přímo se do něj ponoří a tím otevřou svou fantazii. Hlava se jim zaplní nápady a zároveň mají chuť své prožitky ztvárnit na papír.

4. V tento moment je hlava dítěte plná prožitků a nápadů a nic nebrání tomu přejít k samotnému malování a tvoření.

Děti si určují, jak bude jejich obrázek vypadat. Volí si barvy, vzhled. Lektor neříká a neurčuje, teď namaluj to a to, ale správně se ptá. A to tak, že podněcuje, ale nevtírá své nápady.

Tato hlavní fáze celého procesu rozvíjí primárně dvě základní oblasti. Jednak se děti učí novým dovednostem při samotném malování, seznamují se s technikami a podobně. Druhá oblast se týká rozvoje osobnosti vašich dětí. Samozřejmě ne vždy se rozvíjí všechny oblasti. Podle tématu, způsobu práce, technik a přístupu se zaměřujeme vždy na určitou oblast.

5. Po hlavní tvůrčí fázi by se mohlo zdát, že přichází konec. Ovšem ne v našem případě. Pátá etapa je přechodná fáze, kdy si děti po tvorbě potřebují vydechnout, zrelaxovat. K tomu slouží úklid pomůcek a své pracovní plochy.

Tím navíc vedeme děti k samostatnosti a odpovědnosti umět si po sobě po práci uklidit.

6. Posledním krokem v celém konceptu Kreativního malování je fáze, která dětem přináší důležitou dovednost především pro jejich budoucnost, a to je prezentace.

Učíme se zde prezentovat to, co jsme vytvořili. Odpovídat na otázky lektora a ostatních dětí, prezentovat své nápady a také učit se ptát ostatních. Nejenže se tím učíme přemýšlet nad vlastním veledílem, ale cvičíme se i v přemýšlení nad díly ostatních.
Svou obrovskou důležitost má tato fáze také z důvodu, že se celá tvorba, tak jako se otevřela, uzavře. Děti tak získávají v práci smysl a jasný výsledek. Navíc je to také okamžik, kdy mohou být oceněni a učí se ocenit i druhé.