5. díl – malování a tvoření – 2. část

V minulém dílu našeho Kreativního malování v praxi jsme vám přiblížili, jak probíhá hlavní fáze malování. Nyní v této fázi ještě zůstaneme. Rozvíjet kreativitu vašich dětí totiž není jen tak. Pojí se s tím celá řada oblastí, které se v rámci procesu malování rozvíjí, posilují. A díky tomu si vaše děti budují mnoho užitečných návyků. Tímto dílem bychom vám tedy rádi ukázali, že krásné a originální obrázky, které jsou schopné vaše děti vytvořit, nejsou zdaleka jediným výsledkem, na který se v procesu Kreativního malování zaměřujeme…

Tak například už víte, že děti jsou při samotné fázi malování neustále podněcovány otázkami. Představte si navíc, že jim nikdy nejsou poskytovány žádné předlohy, žádné šablony ani už hotové ukázky obrázků (zajímavé je, že nejčastěji o nějakou předlohu prosí maminky při malování se svými dětmi od dvou let :)). Pokaždé se tedy musí spoléhat jen samy na sebe. Tím se učí hledat nové nápady, nová řešení. Přemýšlejí, využívají své prožitky, zkušenosti a vědomosti.

Vždycky dbáme na to, aby děti dostaly za úkol malovat věci, které ještě nikdy předtím nemalovaly, aby kombinovaly různé materiály a techniky malování. Tím se učí experimentovat a zkoušet nové. Podporujeme je, aby zahodily strach z chyby. Nečeká je žádný trest (špatná známka…), ani mračení. Protože kdo vlastně určuje, že je to správně či nesprávně? Učíme vaše ratolesti, aby se svou prací byly maximálně spokojené, aby si za ní mohly stát a byly na ni pyšné. A zároveň když je čeká úkol, který nikdy nedělaly, aby do něj šly, zkoušely a získaly návyk, že vždy je důležité začít. A že kdo nezačne, nic nedokáže.

Vaše děti často dostávají za úkol spojit na první pohled dvě neslučitelné věci nebo témata, která v reálném životě neexistují… Nebo už jste někdy potkali ohnivou rybu či auto lásky? Pro zvládnutí takového úkolu učíme děti umět na dané téma nahlížet z více stran, najít veškeré vědomosti, co se tématu týkají, umět téma prožít nejen pomocí dramatického ztvárnění, ale i smysly. Umět o tématech diskutovat a zároveň se ptát ostatních.

Teď by se skoro mohlo zdát, že je ze mě úplná učitelka 🙂 Není to ovšem pravda. Lektor je průvodce. A jako průvodce děti motivuje k práci, podporuje a vytváří vhodné prostředí. Aby děti byly co nejvíce neustále zapálené a pohlcené tvorbou, neustále se ptá (což už víte) a také reflektuje již odvedenou práci. Tím podporuje uvědomění dětí, co už udělaly a co je čeká. Zároveň se děti učí samy reflektovat svou odvedenou práci.